Slzy smutku i štěstí
Každé nově narozené miminko započne svůj život pronikavým pláčem. V prvních měsících stráví plakáním v průměru dvě hodiny denně. A z různých důvodů nás pláč přirozeně provází po celý život. Pro dospělého člověka je charakteristický v reakci na velmi silné emoce. Ať už je to smutek, radost, nebo vztek. Jaké máme druhy slz, proč vlastně pláčeme a jiné zajímavosti se dozvíte v našem novém článku.
Není slza jako slza
Slzy jsou z 99 % složené z pouhé vody. Necelé 1 % jsou soli a v nepatrném množství obsahují také glukózu, protilátky a lysozymy, což jsou enzymy s antibakteriálními účinky. Ve skutečnosti ale máme tři typy slz, které se liší svou danou funkcí a do určité míry také složením.
Základní, neboli bazální slzy se nám tvoří v malém množství neustále a v kombinaci s mrkáním mají za úkol zvlhčovat oko a chránit ho před nečistotami. Po mechanickém nebo chemickém podráždění (například při krájení cibule) se uvolňují slzy reflexní, s účelem vyplavit škodlivinu.
Třetí typ slz je unikátní pro člověka, jedná se o slzy emocionální. Pojí se s intenzivními prožitky a emocemi — zármutek, radost, vztek, psychický stres, ale i empatie nebo soucit. S emočními slzami se navíc v těle vylučují různé hormony a mohou ulevit člověku od jeho prožívané nepříjemné situace.
Proč si užíváme smutné filmy?
Pochmurné počasí, nálada pod psa, nevydařený týden či nějaká skličující událost. Jediné, na co někdy v těchto chvílích máme náladu, je zalézt si pod deku a vyplakat se u nějakého dramatického filmu se srdcervoucí zápletkou. Důkazem toho je nepochybně množství těchto „dojáků”, kterými nás filmoví režiséři zásobují.
Proč se ale na takové filmy chceme dívat znovu a znovu, i když víme, že u nich pravidelně uroníme nejednu slzu? Studie jasně prokázaly, že i u těchto filmů pláčem uvolňujeme určité hormony, zejména endorfiny a oxytocin. Díky endorfinům se nám uleví a zlepší se nám nálada. Oxytocin je hormonem podněcujícím empatii a sociální sblížení.
Sledováním těchto filmů si také zároveň uvědomujeme, že ne vše je v našem životě černobílé, a jsme vděční za to, co máme. Někteří sociologové tvrdí, že sledováním smutných filmů se v lidech posiluje schopnost empatického cítění a zároveň si zvyšují toleranci na bolest.
Utřete si slzu elegantně
S historií pláče se vlastně spojuje i vznik kapesníků. Nápad vznikl ve Francii a připisuje se francouzské královně Marii Antoinettě, které se často stýskalo po rakouském domovu a k utření slz používala kus látky z jejích šatů. Papírovou podobu dostaly ve 20. století, dnes už můžeme smrkat a utírat slzy do mnohých elegantních balení, obsahujících kapesníky s bambuckým máslem, nebo jemnou dámskou či pánskou vůní.
Co jste možná nevěděli o pláči
- Novorozenci v prvních týdnech umějí bravurně plakat, ale neroní při tom žádné slzičky. Ještě totiž nemají dostatečně vyvinuté slzné kanálky.
- Průměrný pláč je ve většině případů kratší než pět minut. Ženy ale v porovnání s muži plakají častěji a déle.
- Zadržovat pláč může být zdraví škodlivé. Nejen, že se ve finále cítíme hůře psychicky, ale s potlačovanými emocemi se nám zároveň může zvýšit krevní tlak a riziko srdečních onemocnění.
- Nezastavitelnému pláči u krájení cibule předejdete jejím krátkým zchlazením, povařením nebo namočením do vody. Dojde tím k narušení aktivity enzymů, které rozkládají v ní obsažené látky na plyny způsobující podráždění očí.
- Dle pláče lze rozeznat novorozence různé národnosti. Miminka se snaží napodobit melodii hlasu jejich rodičů. Francouzské děti tak plakají se zvyšujícím se tónem, zatímco německé mají charakteristickou klesající melodii.
Máte doma prvňáčka? Víte, co všechno potřebuje na začátek školního roku?
První školní den není pro nikoho jednoduchý. A teď máme...
Zjistit víceVykašlat se na pořádek aneb Kam na výlet?
Možná to znáte i vy. Ráno vstanete, jdete do práce,...
Zjistit víceZ historie kapesníků
Ať zvednou ruku ti, kdo nepovažují kapesníky za samozřejmost. Jsou...
Zjistit víceInfografika: Skládání ubrousků na slavnostní stůl
Příležitostí k oslavě je během roku vždycky dost. Slavíme narozeniny,...
Zjistit více