Sebeláska vs. narcismus

Zdravá sebeláska má v našich životech velký význam. Existuje ale hranice, za kterou tento prospěšný vztah k sebe končí a začíná samolibost a narcismus, které vznikají právě z nedostatku lásky k sobě samotnému. 

Nitro vs. vnějšek

Narcismus je stav, ve kterém osoba projevuje nadměrný, ba přímo až nezdravý zájem o sebe a svůj vnější vzhled. Všechno, co se týká její osoby, musí být tip-top a vytvářet dojem dokonalosti, který zakrývá vnitřní pocit prázdna.

Oproti tomu člověk, který přijal sebe takového, jaký je, nemá potřebu neustále zakrývat své nedostatky a nedokonalosti. Ví o svých chybách a to mu pomáhá vytvářet si zdravé sebevědomí, protože se naučil pracovat s tím, co má, a nemá potřebu se skrývat za falešnou představou o sobě.

Dávat vs. dostávat

Narcista může působit velmi přitažlivě a sebevědomě. Opak je ale často pravdou. Samolibá osoba trpí velkým nedostatkem lásky, což se odráží na jejích vztazích nejen k sobě, ale i ke svému okolí. Místo toho, aby lásku dávala, ji potřebuje hlavně dostávat.

Mít se rád nese s sebou jednu hlavní vlastnost a tou je, že osoba dokáže lásku nejen přijímat, ale v značné míře dávat. Tento princip se odráží na jejích vztazích s okolím, které dokáže plnohodnotně rozvíjet.

Jistota vs. nejistota

Pro narcistu jsou charakteristické hluboce zakořeněné nejistoty a mimořádně křehké ego. Obklopuje se hmotnými předměty, které mu dodávají pocit jistoty. Tím si posilňuje své ego a vytváří ochrannou bariéru proti jakékoli možnosti, že by ho lidé vnímali jako slabého, nejistého nebo méněcenného.

Osoba se zdravým vztahem k sobě nepotřebuje maskovat svou zranitelnost a nejistotu materiálnem. Je k sobě a svým blízkým upřímná a nebojí se sdílet své strachy.

Schopnost mít se rád a péče o sebe není nic špatného, důležité ale je, jak téměř u všeho poznat míru lásky k sobě samotnému. 

Zpět