O jaru – oblíbeném ročním období všech kapesníků

Kdo by neměl rád jaro? Probouzí se příroda, dny jsou konečně delší, po prvních květech přicházejí první jahody, později třešně a začátkem června to nejlepší – Den dětí! Málokdo ale ví, že ještě víc než dětí mají jaro rády papírové kapesníky. Chcete vědět proč?

Jaro je jako velká oslava, na které se potkají všichni kamarádi. Zbytek roku tráví kapesník většinu času zavřené v stísněných plastových obalech, na tvrdých poličkách nebo v tmavých zásuvkách. Na jaře se ale všechno změní. Jaro je obdobím alergií a upršených dní, což znamená, že lidé najednou potřebují kapesníky mnohem víc. Nosí je po taškách, skrčené po kapsách a nechávají je rozházené po nočních stolcích. A kapesníky? Ony to období milují! 

Z nočních stolů si čtou knihy a hltají každou novinku, která se objeví na displeji mobilu. 

„Věděl jsi, že i knihy se vyrábějí ze stromů tak jako my?“ debatují mezi sebou.

V kapsách se potkají i tři nebo čtyři najednou a do jejich klevetění se jednou za čas zapojí i zbloudilá kosmetická utěrka nebo kousek toaletního papíru. V kapse od kalhot často procestují i celý svět a nejlepší je, když je v ní někdo zapomene – to je čeká ještě dvouhodinová a úplně bezplatná jízda ve voňavém vodním kolotoči!

Jaro je příležitost zalétat si. Možná jste si toho všimli sami – na jaře fouká jaksi víc než v jiných obdobích roku. A zatímco děti se už nemůžou dočkat, jak si budou pouštět draka, pro kapesníky je vítr další příležitostí procestovat svět. Silný vánek je vynese nad domy mezi plaché vrabce a zvědavé vrány a ony se odtud nechají unášet do světa. Cestou si najdou nové kamarády, poznají své město z úplně nového pohledu a získají zážitky, o kterých budou ostatních kapesníkům vyprávět ještě dlouhé měsíce.

„Věděl jsi, že vrány shazují na podzim ze vzduchu na zem ořechy, aby si je rozbily? A věděl jsi, že takřka přes každé město protéká nějaká řeka? A věděl jsi, že…“

Jaro je plné nových kamarádů. Na jaře jsou naše kuchyňské a obývákové stoly jaksi plnější. Nejdřív se na nich objeví narcisy a tulipány, které začne postupně střídat ovoce, jak je tomu od počátku světa. Kapesníky jsou z toho nadšené také a den za dnem s napětím čekají, co na stole přibude tentokrát. Po dlouhé-předlouhé zimě, kdy je všechno tak nějak nudnější, domácnost konečně ožívá a s každým novým přírůstkem přibývají i zvědavé otázky.

„Paní jahodo, jak to, že se od vás vždy všichni zašpiní, ale vy jste taková zářivá a čistá?“ 

„Milé třešně, podle čeho si hledáte pár a proč jste někdy vedle sebe hned tři?“ ptají se zvědavé kapesníky.

A ovoce trpělivě odpovídá a vysvětluje až do té doby, než kapesníky zničehonic někdo z poličky nevezme. To ale v jejich případě může znamenat jediné – jde se do světa!

Zpět