Muzeum hygieny? Ano, i takové existuje

Na toulkách Evropou najdete mnoho skvostů, které se oplatí vidět. Díky eurovíkendům můžete vyrazit kamkoliv, kam jen ukáže váš prst na mapě. A ten náš ukázal na Drážďany. Místo desítek muzeí, mimo jiné i muzea hygieny.

Říká se, že čistota je půl zdraví. Když si vezmeme, kolik bakterií na nás číhá z každé strany, asi na tom něco bude. Mít dnes ty správné hygienické návyky je pro nás samozřejmostí. Krátký průřez historií nám ale ukazuje, že v určitých etapách společenských systémů tomu tak nebylo vždy.

Veřejné koupele i první mýdla

Už ve starověkém Egyptě věděli, že osobní hygiena má svůj význam. Lpěly na ní především ženy, které kromě pravidelného koupání používaly i kosmetiku. Pro starověký Řím byly zase typické veřejné toalety a koupele, místo toaletního papíru využívali houbu na dřevěné tyči nasáknutou vodou a tělo si ošetřovali různými voňavými oleji.

Veřejné toalety v Pompejích (zdroj: rieth.hu/Utiemlekek/Pompei.htm)

Vznik jakéhosi mýdla (ne ale v podobě, jaké ho známe dnes) se připisuje Babyloňanům. Odkazovaly na něj nápisy na hliněných nádobách, které byly nalezené během výkopových prací. Ani pro antické Řecko nebylo koupání se neznámým procesem, mýdlo ale nepoužívali. Místo něj se používal popel s olejem, který působil pravděpodobně jako peeling pokožky.

S příchodem středověku to šlo s hygienou z kopce. „Na vině” byla tak trochu i církev, která tvrdila, že koupání vzbuzuje žádostivost a koupele slouží jako nevěstince. Nedostatečná hygiena byla typická hlavně pro chudé. Ti takových možností, jak se o sebe starat, opravdu neměli mnoho, koupali se hlavně v řekách nebo v sudu – celá rodina a v té samé vodě.

Drážďanské muzeum nejen o očistě

Pokud se o hygieně člověka chcete dozvědět více, určitě se vyplatí navštívit Německé muzeum hygieny v Drážďanech (Deutsches Hygiene-Museum). Jeho vznik se spojuje s Karlem Augustem Lignerem, který patřil k organizátorům 1. mezinárodní výstavy o hygieně (1911). Věci, které sloužily ke každodenní péči o tělo, jsou však jen malou částí toho, co vás v muzeu čeká. Je to jakési univerzální muzeum o člověku. Zaměřuje se na zdravotní výchovu, kulturní i sociální postavení člověka.

Nečekejte však jen nudnou výstavu za sklem. Muzeum je velmi interaktivní a dokážete tam se svými dětmi strávit klidně celé hodiny. Vyzkoušet můžete expozici Našich 5 smyslů, díky které zažijete až 13 experimentů. Velmi zajímavá je i část Člověk jako dobrodružství, jehož součástí jsou témata jako Jídlo a pití, Sexualita, Život a umírání, Krása, pleť a vlasy, Člověk ze skla, … A to samozřejmě není ani zdaleka vše, ale raději jednou vidět než stokrát číst 😉

Muzeum hygieny v Drážďanech (zdroj: dhmd.de)

Další toulky za hygienou

Kromě drážďanského výstaviště můžete zavítat i do Muzea hygieny v Petrohradu. Sice není tak interaktivní jako to německé, ale určitě za ním v jiném nezaostává. I zde můžete vidět množství bizarních exponátů jako spálené kuřácké plíce nebo játra zkoušené alkoholem. Odhalují se nám tu nejen jednotlivé části lidského těla, ale i důsledky zanedbané hygieny a zlozvyků. Po této návštěvě na vás budou děti mít velmi mnoho otázek. Určitě se ale něčemu přiučíte i vy.

Muzeum hygieny v Petrohradu (zdroj: gcmp.ru)

Pokud byste měli chuť vyhledávat skutečně bizarní kousky související s hygienou a potřebami člověka, navštivte pražské Muzeum historických nočníků a toalet. Skvělou zprávou je, že do metropole Čech nemusíte vůbec cestovat. Už více než rok se můžete po muzeu „procházet” virtuálně.

Co vás v něm tedy čeká? Už název napovídá o všem. Nočníky a toalety různých tvarů i materiálů, kočárové záchody, křesla, různé kuriozity, potištěný toaletní papír a další pomůcky osobní hygieny. Unikátní je určitě i nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparta, čínského císaře Čchi-Lunga i nočníky z potopeného Titanicu nebo Lincolnovy ložnice v Bílém domě. Celkem 2 000 exponátů od 15. století až po současnost.

Muzeum nočníků a toalet (zdroj: muzeumnocniku.cz)

Známé tváře, kterým hygiena moc neříkala

Od významných osobností historie i současnosti byste očekávali, že půjdou i ve svých návycích příkladem. Opak je ale pravdou. Mezi nepřátele hygieny patřil například skotský král Jakub VI. Ten nosil několik měsíců stejné oblečení, dokonce v něm i spal. Věřil totiž, že časté koupání se způsobuje zdravotní problémy.

Možná vás to překvapí, ale ani francouzský král Ludvík XIV. si na koupání velmi nepotrpěl. Údajně byl ve vaně jen třikrát za celý svůj život, a i to nedobrovolně. Ruce a tvář si však oplachoval a převlékal se i dvakrát za den v závislosti na tom, jak se zpotil.

Alberta Einsteina všichni znají jako rozcuchaného fyzika, který se s hřebeny očividně nekamarádil. To však byl údajně jen začátek jeho hygienických zlozvyků. Jelikož si kolegové často stěžovali na jeho zápach, ani mytí se zřejmě nepatřilo k jeho silným stránkám.

Kdo by to byl řekl, že sex symbol 50. let minulého století Marilyn Monroe si s hygienou také nepotykala? Podle různých svědků si pochutnávala na jídle v posteli, jehož zbytky tam i nechávala. 

Věděli jste?

Pár „flákačů“ hygieny se nachází i mezi hollywoodskými hvězdami. Fešák z upírské ságy Twilight Robert Pattinson nemá v lásce mytí vlasů ani sebe samotného. Oblečení si mění, až když skutečně zapáchá. A ani věčný lamač ženských srdcí Brad Pitt osobní čistotě prý moc nedává. Místo pravidelného sprchování se dává přednost osvěžování vlhčenými kosmetickými utěrkami. Podle slov uklízeček se i popová zpěvačka Britney Spears úspěšně vyhýbá sprše. Kromě toho nepoužívá žádný deodorant a neuklízí po sobě.

Na rozdíl od zmiňovaných hollywoodských tváří si my Češi na čistotu potrpíme. Podle posledního průzkumu jsme na tom totiž lépe, než je evropský průměr, hlavně co se hygieny domácnosti týče. Nejen regály v obchodech jsou plné čisticích a hygienických prostředků a pomůcek, ale ani doma na poličkách nám nechybějí nejrůznější pomocníci pro zabezpečování hygieny těla i čistoty bytu. Většina z nás tak nedává šanci šíření různých bakterií a chorob.

Zdroj titulního obrázku: facebook.com/dhmdresden/photos/a.397508386934257/629873110364449/?type=3&theater

Zpět