Co dělají vánoční ubrousky v létě?

Milé děti! Zamyslely jste se někdy nad tím, co dělají vánoční ubrousky uprostřed léta? Máme na mysli přesně ty ubrousky s pestrobarevnými vánočními koulemi nebo ověšenými vánočními stromečky, které babička chvíli před vánoční večeři vytáhne odněkud ze zadní skříňky. Rok co rok je usadí doprostřed stolu a ony se usilovně vyhýbají dopadajícím kouskům zelí nebo rybích kostí, aby se na to stejné místo mohly vrátit i za rok. Ty nejusilovnější to takto táhnou už několik let a pamatují si časy, kdy jste ještě nebyly na světě. Jak ale tráví celý zbytek roku?

Jejich nejoblíbenější aktivitou je bezpochyby tipování. Ze skříňky během roku nic nevidí, a proto hádají jen na základě zvuků, které k nim proniknou.  

„Zdá se mi, že za oknem už je slyšet zpívat ptáky, už musí být jaro!“ řekne první ubrousek.

„Máš pravdu! Mně se včera zdálo, že jsem ve vzduchu ucítil medvědí česnek,“ povídá druhý.

A třetí se jen potměšile usmívá, jelikož má jako jediný tajné informace. Kamarádí se s velikonočními ubrousky z vedlejší skříňky a ty mu už před týdnem prozradily, že už je byla babička nedočkavě obhlížet.

Ještě radši ubrousky tipují, jaké dárky dostanou členové rodiny na další Vánoce.

 „Míša bude mít osm roků, vidím to na první tablet,“ řekne jeden z ubrousků.

„Janča půjde na střední, podle mě poprosí Ježíška o novou tašku,“ tipuje druhý.
Když už jim dojdou tipy na dárky, zabaví se disputováním o tom, jak se kdo od minulých svátků změnil.

„Vsadím se, že otec už má první šediny!“ vykřikne jeden z ubrousků a další uznale přikývnou, že tento rok by jeho tip už opravdu mohl vyjít.

„Já dám růžek do ohně za to, že Šimon už zarůstá,“ poví směle druhý a ostatní se rozchichotají. Vždyť to není tak dávno, co tipovali, že Šimon řekne u štědrovečerního stolu svá první slova.

Když už do skříňky zavane první studený vánek, ubrousky tuší, že jejich hvězdná chvíle není daleko. První rolničky a příchod čokoládových Mikulášů do okolních skříněk znamená, že do otevření dvířek té jejich zůstává už jen pár dní. A když to konečně přijde, je to radost nevídaná. Ve vzduchu zavoní skořice a jehličí, z rádia zní tóny koled a okolo stolu se pomalu usazují známé tváře. Babička, Míša, Janča, máma, táta i Šimon, kterému na bradě svítí nenápadné vousky.

Zpět